Transmutation News – August 2011 – Czech

Tento měsíc bych ráda začala s důležitým oznámením pro všechny z vás, co čtou Zprávy o přeměnách v jiném jazyku než angličtině.

Každý překlad Zpráv o přeměnách bude nyní publikován na www.sandraingerman.com. Pak jen klikněte na jazyk, v jakém chcete sloupek číst.

Je to báječné, že teď máme Zprávy o přeměnách v českém, francouzském, italském, německém, polském, portugalském, rumunském, ruském, slovenském, španělském a švédském jazyku.

Chtěla bych využít této příležitosti a vyjádřit vděčnost Evě Ruprechtsbergové, která již po mnoho let organizuje překlady a publikuje je na centrální webové stránce. A rovněž vyjádřeme díky všem překladatelům, kteří nabízejí svůj čas na překlad Zpráv o přeměnách. Posíláme vám mnoho požehnání.

Musím vám sdělit neuvěřítelnou novinku!!

V roce 2004 jsem spolupracovala se Školou integrační medicíny Univerzity Michigenu na zkušebním výzkumu o tom, jak by praktikování Léčení pro Zemi mohlo pomoci lidem trpícím srdečními záchvaty.

Doktorka Sara Warberová byla hlavní vyšetřovatelkou.

Byly tři namátkově vybrané studijní skupiny. První skupina se účastnila mého čtyřdenní kurzu Léčení pro Zemi. Mou asistentkou byla Kate Durdová, úžasná učitelka z Michigenu, jež je uvedena na seznamu šamanských učitelů na www.shamanicteachers.com.

Druhá skupina účastníků se na Programu o změně životního stylu učila o důležitosti zdravé stravy, fyzického cvičení a zvládání stresu v pracovním procesu. Učili se, jak meditovat a cvičit jógu.

Třetí skupině se dostala obvyklá zdravotní péče.

Výsledky této studie vydal magazín o vědě a léčení Explore Journal of Science and Healing.

Je to úžasná studie, protože nám ukazuje přínos práce s Léčením pro Zemi u lidí, kteří trpěli srdečními záchvaty.

Rukopis této studie Léčení srdce je za malý poplatek ke stáhnutí na následujícím linku: http://www.explorejournal.com/article/S1550-8307(11)00099-1/abstract

Opravdu doufám, že si to stáhnete a přečtete. Trvalo mnoho let, než se tento dokument dokončil a vydal. Věřím, že teď je ta správná doba se podělit o sílu léčení, které přichází z práce Léčení pro Zemi.

V zářijových Zprávách o přeměnách budu psát o některých cvičeních, která jsme dělali na tomto čtyřdenním kurzu. Všechna cvičení pochází z mé knihy Léčení pro Zemi: Jak přeměnit osobní toxiny a toxiny životního prostředí.

19. – 23.října vyučuji kurz Léčení pro Zemi a léčení duchovním světlem v Santa Fe v Novém Mexiku. Podělím se na něm, jak jsem vyučovala tato cvičení v nešamanské komunitě pomocí řízené představivosti a obřadů, které se nestaví do konfliktu se silnými náboženskými vírami účastníků.

Pro obdržení více informací, prosím napište email Ruth Aberové na: aruthabelle@aol.com

Zhruba už 4 a půl let se učím hrát na bubny Taiko. Bubny Taiko pocházejí z Japonska a po celém světě dnes existuje mnoho neobyčejných Taiko bubeníků.

Kdybyste mě viděli, jak hraji, nevěřili byste, že už se učím bubnovat tak dlouho. Bohužel musím říct, že má forma se nevyrovná kráse předků, kteří bubnovali Taiko.

Bubnování ale tak miluji a hodně mi dává, pokud se nezabývám souzením svého pokroku.

V mém kurzu začínáme každou lekci 30 minutovou rozcvičkou a procvičujeme, na malém Taiko bubínku, který se nazývá shime. V mnoha Taiko skladbách se shime používá pro vytváření rytmu v pozadí a tyto rytmy mohou být velmi složité.

Když hrajeme na shime, rytmus hraný levou rukou je hodně rozdílný tomu, co hraje pravá ruka. A to je samozřejmě velmi náročné pro kohokoliv.

Když hraji rozdílné rytmy mou levou a pravou rukou, je jasné, že nemohu dovolit žádným myšlenkám vstoupit, pokud chci, aby tyto rytmy plynuly a neztratily se.

Pokud připustím myšlenky o tom, co se přihodilo během dne, ztratím rytmus. Pokud začnu přemýšlet o tom, co musím udělat po skončení lekce, ztratím rytmus. Pokud začnu uvažovat o tom, jak hraji, ztratím rytmus.

Mé tělo ví, jak udržovat rytmus. Vědět, jak to dělat, je vrozený smysl. A když se odevzdám tomu, co mé tělo ví, jak dělat, udržovat rytmus je pak jednoduché. Když se ovšem do procesu přidá má mysl, jsem pak ztracená.

Po jedné z mých současných hodin jsem začala uvažovat o tom, jak by tohle mohlo představovat metaforu naší duchovní práce. Poněvadž během této určité hodiny jsem se odevzdala moudrosti svého těla a buněčnému vědění toho, jak udržovat dva rozdílné rytmy v obou rukách. Přesunula jsem se do místa bez myšlenek a nechala svou moudrost těla plynout.

Často, když se zabereme do duchovních praktik, můžeme se nechat odvést z tohoto plynutí až příliš jednoduše. Média mohou odvést naší pozornost. Naše víra v to, co je možné a co není možné nás odvádí od pozornosti. Naše hovory sami se sebou nás rovněž rozptylují. Jednoduše jsme si v našem moderním světě vytvořili a jsme obklopeni nekonečným vyrušováním. Myslím, že víte, co tím myslím.

Ale když se ponoříme do našeho vnitřního stavu vědění a naší vlastní božské duše, náš duchovní život se otevře přirozeně bez toho, abychom o tom přemýšleli. To, že začneme přemýšlet, nás uvrhne do problémů.

Ráda bych, abyste si zavzpomínali na časy ve vašem životě, kdy jste si dovolili klouzat na vlnách života bez toho, abyste se zamotali do mentálních myšlenek a rozptýlení. Svoboda a radost přijde, jakmile to dovolíme.

A s tím si můžeme jednoduše začít v životě hrát. Pozorujte tyto rušivé myšlenky, jak se během dne vkrádají do vašeho dne. Všímejte si, jak vás vaše myšlenky mohou vyvést z vašeho rytmu a centra.

K zastavení vlaku myšlenek, který nás vede do zmatku, je zapotřebí disciplíny a také soustředění, které nás vezme zpátky do našeho vlastního rytmu plynutí. Mějte se během dne na pozoru před tím, co by vás z vašeho plynutí mohlo vyrušit.

Minulý měsíc jsem psala o tom, jak je důležité cítit své tělo, aby člověk mohl prožít opravdovou sílu a potenciál duchovní práce. A do toho, co jsem psala minulý měsíc, chci utkat pár dalších nitek.

Poněvadž, když se ponoříme do našeho vlastního těla a duchovní moudrosti, kterou v sobě neseme, můžeme plynout životem a v rytmu života.

Občas nastanou časy, kdy přejdeme do naprostého stavu reakce a to samozřejmě zastaví naši schopnost plynout s řekou života a vším, co nám život přináší.

My všichni si ve svých životech procházíme těžkými úkoly, kdy jsme požádáni se odevzdat evoluci na všech úrovních. Psala jsem o tom minulý měsíc.

V Novém Mexiku máme extrémní období sucha. Tento rok byl ten nejsušší v zaznamenané historii. Protože žiji v přírodě a trávím mnoho času v přírodě, láme mi to srdce, když vidím stromy a rostliny zasažené tímto suchem. Jsem obrovská milovnice stromů!!

Minulý měsíc jednoho dne začalo v Santa Fe pršet. Protože jsem měla spoustu pochůzek po městě, mohla jsem si všimnout, jak se ten déšť po městě rozprostíral.

Jednu věc jsem ale věděla. Že nepršelo v té části Santa Fe, kde jsem bydlela. Nepršelo, když jsem opustila dům a ani, když jsem se vrátila – země byla suchá.

Jsem tak oddaná své duchovní práci, že jsem jen chtěla přijmout fakt, že tam , kde žiji, se nám žádného deště nedostane. Ale navzdory všemu, co jsem zkusila – všem prostředkům, s kterými jsem kdy pracovala, nic nezměnilo reakci, do které jsem se dostala. A pocit, který to přineslo, byl vztek.

Nezlobila jsem se na určité duchy, počasí, lidi, ani na určité aspekty něčeho. Jednoduše jsem byla naštvaná na to, jak nefér život může být. Je zřejmé, že to nebyl déšť, ale něco hlubšího, co to spustilo.

Ztratila jsem se v podmíněné reakci. Ačkoliv jsem ji nemohla zastavit, mohla jsem přeměnit energii, tak, abych neposílala hrubou zlost do kolektivního vědomí, abych neposílala šipky zlosti všemu živému.

A zároveň jsem mohla uvažovat o svém stavu, když jsem byla v něm.

Má frustrace se sebou přišla proto, že jsem se ztratila v podmíněné mysli. Poněvadž všechny duchovní nauky odjakživa učí, že radost musí plynout zevnitř. Pokud vaše radost závisí na vnějších podmínkách, tak pak nebudete nikdy šťastní.

Myslím, že všichni z vás, co čtou tyto Zprávy o přeměnách, tuto pravdu rozumově znají. Když jde život tak, jak chcete, aby šel, cítit se štastný, spokojený a v pokoji je pro vaši egoistickou část osobnosti jednoduché.

Avšak jakákoliv malá událost může naše ego z tohoto stavu spokojenosti vyvést. A tak tomu bylo, pro lidské bytosti, vždy. Ale vrcholem duchovní praxe je nalézt toto vnitřní světlo, vnitřní mír, vnitřní radost, vnitřní spokojenost, jež se nedají vytřást lidmi a událostmi vnějšího světa. To je ta pravá svoboda!! A to je něco, co vím, že by všichni chtěli prožít, protože ví, že naše vnější podmínky se vždycky budou měnit z minuty na minutu, z hodiny na hodinu, ze dne na den. A může nás to hodit na pořádnou jízdu na horské dráze, když se ztratíme v tom, co se děje ve vnějším světě.

Píšu o tom už roky. A co se mě v ten den deště dotklo, byla frustrance, protože jsem své duchovní praxi zasvětila každý den svého života, a přesto tento nedostatek deště v mé oblasti, kde bydlím, mým egem tak zatřásl.

A myslím, že to zklamání ze sebe samé bylo horší, než má reakce. Nejsem si ale jistá, protože zklamání a reakce se živí navzájem.

No a nakonec pršelo i tam, kde jsem žila. Jen jsem musela být trpělivější.

Ale hodně jsem se z pozorování svého stavu bytí naučila. A tu noc a následující den jsem strávila uvažováním o této noční můře, jíž jsem dovolila, aby mě pohltila.

Co mě příští den napadlo bylo, že ačkoliv jsem reagovala na vnější události, nikdy jsem neztratila víru v inteligenci přírody.

Zjistila jsem, že to byl pro mě velký pokrok, protože v minulých letech bych se zlobila na duchy počasí za to, že neodpovídají na mé volání. To jsem teď ale nezažila.V každé buňce svého bytí jsem věděla, že příroda ví přesně, co dělá a já tomu plně věřila.

Odevzdala jsem se vědění toho, že i když kvůli suchu budou ztráty, bylo to jednoduše součástí evoluce.

Tím vším chci říct, že i když jsem cítila, že jsem ve své duchovní praxi neuspěla, uvědomila jsem si, že díky dlouholeté nepřetržité disciplíně, jsem udělala obrovský pokrok. A to tím, že jsem integrovala pozitivní chování do svého denního života.

Ano, sice jsem reagovala, nicméně jsem neztratila důvěru a odevzdala jsem se tomu, co přijde.

Častokrát nás životní okolnosti testují a my si možná myslíme, že jsme v testu opět neuspěli. Ale když se potom na věci díváme s odstupem a na to, jak jsme „test“ zvládli, zjistíme, že jsme udělali pokrok. A i když jsme z našeho chování neměli dobrý pocit, přece jsme změnili chování předešlých let. A uznání tohoto faktu, je obrovským klíčem v našem životě.

Stále se necháváme rozhazovat a dovolujeme našemu egu, aby rozneslo mír a spokojenost, které uvnitř nás žijí, na kopytech. Ale jak tak pokračujeme ve svých meditacích, cestách, cvičeních, zjišťujeme, že vskutku děláme pokrok. A neopakujeme naše chování z minulosti tím samým způsobem. To je velmi důležité uznat!!

Takže až se budete cítit, že „vykolejujete ze své cesty“, vraťte se zpátky a napište nebo zauvažujte jak jste včlenili to, s čím jste pracovali do situace, která se teď jeví jako problém.

Pokud tak učiníte, budete ohromeni tím, jak daleko jste došli.

A chtěla bych vás podpořit, abyste i nadále začínali svůj den s vděčností za váš život a vše, co se vám dostává. Protože já osobně věřím, že když začínám svůj den s vděčností, nespadnu tak nízko, poněvadž stav vděčnosti zvedne zemi výš a chytne mě, když mám pocit, že upadávám na své cestě.

Začínám svůj den s dáváním díků:
– Pomocným předkům na územi, na které žiji.
– Duchu Santa Fe, kdy cítím vděčnost za příležitost tu žít.
– Duchu Země, na jehož území žiji, za to, že mi dává příležitost území spravovat.
– Neviditelným lidem a duchovním bytostem (elfům, vílám, andělům, a ochráncům lesa), za to, že se mnou jménem Země pracují v partnerském vztahu.
– Duchu, který žije ve všech věcech – to znamená ve všem živém, abych nemusela jmenovat všechny živé bytosti.
– Elementům země, vzduchu, vody, ohně (slunce), za to, že dávají všemu živému, co potřebují nejen na přežití, ale na to, aby vzkvétali.
– Mým pomocným duchům za všechnu tu moudrost, léčení a ochranu, o kterou se se mnou dělí.
– A především děkuji za svůj život.

Samozřejmě přizpůsobuji své modlitby vděčnosti každý den, protože je nechci recitovat jako básničku. Například vzdávám díky za své zdraví a za všechny své fyzické smysly, které mi dovolují prožít krásu přírodního světa.

A vyjadřuji vděk za důležité lidi v mém životě, jako je můj báječný manžel, moji rodiče, a vy všichni v naši globální komunitě, kdo pracujete ve jménu všeho živého. Každý den posílám požehnání, abych živila náš kruh.

Věnuji dost času k vyjádření vděčnosti na začátku svého dne. A mám pocit, že tak vytvářím stezku, na které, i když se cítím ztracená, mohu následovat světlo. Mé modlitby vděčnosti pro mě vyzařují světlo,které následuji.

Jak projevujete vděčnost každý den?

Vypadá to, že budu psát nějaké pravidelné blogy pro AOL/Huffington Post. Je to vzrušující, protože mi to dává příležitost se podělit o některé práce, které děláme společně, s širší komunitou. Bylo by skvělé, kdybyste byli ochotní se podělit o své články a webové linky s vaší komunitou.

Jakmile napíšu krátké články připomínající nám principy, které včleňujeme do našeho duchovního života, pošlu linky na blog těm, které mám na svém emailovém seznamu. Nevím, jak často budou mé blogy publikovat, ale pošlu vám link, jakmile se blog zveřejní.

13. srpna je úplněk. Pokusme se opravdu strávit nějaký čas prožíváním našeho božského světla. Napojme se na všechny v naší globální komunitě na celém světě, na všechny, kteří jsou oddaní zářit naše světlo k vytváření lidské sítě světla hluboko v nás a po celé zemi.

Pozorujte, jak se cvičení při účasti na obřadu sítě světla, každý měsíc prohloubilo.

Pro ty z vás, jež jsou noví na těchto Zprávách o přeměnách, prosím navštivte článek Vytváření lidské sítě světla (Creating Human Web of Light) na této webové stránce, abyste se dočetli o návodu pro náše měsíční úplňkové obřady.*

Minulý měsíc jsem všechny z nás podpořila v zapojení se do práce spojit naše světla každý den. Je skvělé mít úplněk, na který se můžeme všichni soustředit, ale my však chceme živit síť světla každý den.

A jak tak činíme, pronikáme do principů vzájemnosti, poněvadž přispíváme do sítě světla. To světlo teče zpátky k nám a na oplátku nás živí a dodává nám energii. Není to něco, o čem bychom museli přemýšlet, ale spíše se jen ponoříme do přirozeného a vrozeného proudu života samotného.

*Tento článek se právě překládá do češtiny, navštivte prosím stránky později.

Přeložila Jitka „Jitush“ Navrátilová

Copyright 2011© Sandra Ingerman. All Rights Reserved